Loading Posts...

První oficiální „západní“ oslava s využitím ohňostrojů byla údajně svatba Jindřicha VII. v roce 1486. Jiskřivá korunovace Jakuba II. Stuarta v 1685 byla dokonce tak dech beroucí, že vysloužila mistru ohňostrojáři rytířství, a Petr Veliký při příležitosti narození svého syna uspořádal ohňostrojovou show rovnou pět hodin dlouhou. Jiskřičky, výbuchy a čáry na nočním nebi ale lidstvo bavily už dlouho předtím.

Většina historiků se shoduje, že ohňostroje pocházejí z Číny, kde někdy kolem 800 let po Kristu alchymisté smíchali ledek (dusičnan draselný), síru a uhlí a tak vytvořili první primitivní střelný prach. Ten pak cpali do bambusu a házeli do ohně, aby je výbuchy, co následovaly, prý uchránily před zlými duchy.

Do Evropy se střelný prach dostal velmi pravděpodobně díky křižáckým výpravám. V té době už ho totiž jeho nadšení uživatelé dávno propašovali skrze Hedvábnou stezku, i když sami Číňané si ho chtěli z naprosto logických důvodů nechat pro sebe. Smůla, no. A protože Evropan byl vždycky hodně vynalézaný člověk, tak zatímco Čína přešla z šípů s prachem k raketkám s prachem, Evropan vymyslel muškety a kanóny, ale to je příběh na jiný článek. V tomhle si budeme povídat o tom, jak a hlavně proč si to „velké bouchání“ až dodneška ponechal na znamení oslav.

Fancy večeře a hlasité huzzaaaa

Evropani s sebou ohňostroje přivezli mimo jiné i do Nového světa, kde se ty záhy staly důležitou součástí velkých slavností. Např. oslava Dne nezávislosti se v roce 1777 podle historika Jamese R. Heintze nesla v duchu ukázky 13 kanónů, přehlídky, fancy večeře, přípitků, hudby, salv z mušket, hlasitých „huzzaaaa“ (pro jejich maximální dávku doporučujeme výborný seriál The Great) a samozřejmě – ohňostrojů.

S prapředkem dnešních dělobuchů přitom přišli Italové až někdy kolem 1830. Připomínal kornout zmrzliny, na jehož dně bylo palivo, a v jeho „kopečku“ pak nálož – často kuličky nebo hvězdičky s různými kovovými prášky, které ohňostroje zbarvovaly do různých barev.

Dnes mají rachejtle nejčastěji stejnou vnitřní anatomii jako letecké pumy nebo rakety a prodá se jich každoročně obrovské množství. Jen v USA se za rok na petardách utratí víc než miliarda dolarů, což je při aktuálním přepočtu nějakých 22 miliard korun. Aktuální české statistiky prodeje jsme sice nedohledali, ale protože se u nás prodávají například i dělobuchy, které jsou jinde v EU zakázané, byli jsme loni sedmým největším vývozcem zábavné pyrotechniky na světě.

Trocha strachu (skoro) bez rizika

Nikoho asi nepřekvapuje, že lidstvo miluje oheň – jednak k němu máme historicky zcela racionálně vřelý vztah (opečený mamut je lepší než syrový, u ohně je bezpečí a mohli jsme díky němu leccos vymyslet a vynaleznout), a jednak oheň představuje jednu velkou iracionální mystiku, která sahá někam až do hloubky naší duše. Nebo vy snad dokážete vysvětlit, proč nemůžete z plamenů v krbu nebo v ohništi odtrhnout oči?

Proč nás ale fascinuje oheň, který dělá randál?

Britský neurovědec Daniel Glaser má naprosto logickou, nemystickou a zcela chemickou odpověď: Ohňostroje se nám líbí, protože nás děsí. Ale ne zase tak moc.

Co čekáme, to nás potěší

Princip je v podstatě jednoduchý: Záblesky na nebi nás už historicky vždycky před něčím varují – třeba vidíme blesk a očekáváme hrom, což v mozku aktivuje královnu Amygdalu, která detekuje strach. A pak hrom doopravdy zazní a my se zaradujeme, že jsme měli pravdu, že hrozba přešla a jsme naživu, alias zaplaví nás vlna dopaminu neboli hormonu dobrého pocitu (hodně zjednodušeně řečeno).

V případě ohňostroje se tahle situace navíc xkrát opakuje a co je na tom nejlepší – očekáváme to. Strach z neznáma nám totiž zrovna moc dobrých pocitů nepřináší, se známým strachem je to ale jiné. A tak se nám ohňostroje líbí – protože vidíme záblesk a čekáme ránu, co nakonec přijde – na rozdíl třeba od psů, kteří vidí záblesk a absolutně netuší, co má následovat, a tudíž je každá další rána šíleně vyděsí.

Real fake barvy

Kromě splněných očekávání nás podle Glasera na ohňostrojích fascinují i reálné a v přímém přenosu se měnící barvy. Naše všude jinde přítomná RGB schémata (televize, počítače, mobily) tyhle barvy totiž často ve své skutečné podobě nepobírají, a proto když je vidíme nahoře na nebi kombinované s tím ohněm, od kterého se už od pravěku nemůžeme odtrhnout, je nám jedno, že je zima, všude se motají nalití cizinci a po půlnoci bude zase volat matka a chtít vědět, proč jí to jako neberete, když vám přece dala život, tak proč jste tak šíleně nevděční (více o podobných matkách upírech zde).

Nenechte si tím Nový rok zkazit. Ani matkou, ani opilci a ani koronou. Připijte si s rodinou (resp. s těmi členy, co máte rádi) a s kamarády na zdraví, ať už fyzicky někde doma na malé akci, anebo na dálku přes video hovor a držme si fakt jako ale moc palce, aby rok 2021 neměl v úmyslu trumfnout svého předchůdce, protože nevíme jak vy, ale my bychom to už asi mentálně nedali.

VŠECHNO NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU od nás všech!

Foto: unsplash.com, pixabay.com, giphy.com

Loading Posts...